Bosra (Buşrá ash Shām)
Bosra je starobylé město v jižní Sýrii, administrativně spadající pod guvernorát Dar'á. Historické památky ve městě jsou zařazeny mezi Světové dědictví UNESCO. Kvůli probíhající občanské válce v Sýrii je i součástí světového dědictví v ohrožení.
První zprávy o zdejším osídlení pochází už z dokumentů doby Thutmose III. a Achnatona, tedy z 14. století př. n. l. V 2. století př. n. l. byla Bosra prvním nabatejským městem.
Nabatejské království v roce 106 dobyl Cornelius Palma, generál císaře Trajána. Jako součást římského impéria byla Bosra přejmenována na Nova Trajana Bostra, byla sídlem Třetí Kyrenajské legie a hlavním městem římské provincie Arabia Petraea. Zároveň se stávala významnou obchodní křižovatkou (vedla přes ni mj. římská cesta k Rudému moři) a vzkvétala.
V letech 246 a 247 se zde konaly dva křesťanské arabské koncily, na kterých Órigenés bojoval proti místní herezi. Počátkem 7. století dobyli město Sásánovci, pak jej krátce získala zpět Byzantská říše a konečně jej roku 634 dobyly v bitvě o Bosru síly pod vedením Chálida ibn al-Valída. Od té doby bylo v rukou muslimů.
První zprávy o zdejším osídlení pochází už z dokumentů doby Thutmose III. a Achnatona, tedy z 14. století př. n. l. V 2. století př. n. l. byla Bosra prvním nabatejským městem.
Nabatejské království v roce 106 dobyl Cornelius Palma, generál císaře Trajána. Jako součást římského impéria byla Bosra přejmenována na Nova Trajana Bostra, byla sídlem Třetí Kyrenajské legie a hlavním městem římské provincie Arabia Petraea. Zároveň se stávala významnou obchodní křižovatkou (vedla přes ni mj. římská cesta k Rudému moři) a vzkvétala.
V letech 246 a 247 se zde konaly dva křesťanské arabské koncily, na kterých Órigenés bojoval proti místní herezi. Počátkem 7. století dobyli město Sásánovci, pak jej krátce získala zpět Byzantská říše a konečně jej roku 634 dobyly v bitvě o Bosru síly pod vedením Chálida ibn al-Valída. Od té doby bylo v rukou muslimů.
Mapa - Bosra (Buşrá ash Shām)
Mapa
Státní území - Sýrie
 |
 |
| Syrská vlajka | |
Dle odhadu z roku 2010 žilo v Sýrii 22,5 milionu obyvatel. V důsledku občanské války a s ní spojeného masového exodu poklesl počet obyvatel země do roku 2020 na 17,5 milionu. Velkou část obyvatelstva představují sunnité. Významnou náboženskou menšinu tvoří ší'ité, především alavité, jejichž příslušníci mají ve státních orgánech a v neposlední řadě v armádě a policii dominantní postavení. Občanskou válkou byly značně postiženy křesťanské církve, které měly před ní poměrně velký počet věřících, a také malé židovské komunity. Etnickým složením je velká část Syřanů arabského původu. Největší etnickou menšinou jsou Kurdové.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| SYP | Syrská libra (Syrian pound) | £ or لس | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| EN | Angličtina (English language) |
| AR | Arabština (Arabic language) |
| HY | Arménština (Armenian language) |
| FR | Francouzština (French language) |
| KU | Kurdština (Kurdish language) |